přípravy

Ráno svítilo sluníčko trochu víc, ale to nás nemůže odradit, však ono se jěště objeví.

a rychle do průrvy...

nejvíce se těší Mates, nadšeně vyhlíží první vlnku

ještě že je fotka máznutá

... není vidět děs v očích :)

Olga, Jirka a Mates

háčkův náklov tomu dodává tu správnou atmosféru, asi se chtějí koupat jako Obrázek, Karel a Hanička v prosinci

grogujeme pod Ralskem

svištíme do Mimoně

a užíváme si bezvrbičkovou Ploučnici - zatím

to je divný, ty vrbičky tu fakt nejsou

tupý výraz předvádím na počkání :)

první překážka...

s přibývajícími km se podstatně snižovala výška překážek, pak už jsme přelézali horem dolem, kudy jsme se procpaly.

pauza

pauza, slivkujeme v Mimoni, vesele máváme psům a nevšímáme si významného poklepávání na čelo od kolemjdoucích

a jsou tady...

...tak jsme se těch vrbiček konečně dočkali

a teď kudy?

není tam někde třeba kofola? ne jenom nějaká mrtvá srnka

PETky nás nemohou zastavit

že by nakonec došlo i na čelovky?

u toho lesa končíme. Tak to je už jenom kousek, paráda - meandrový kousek na 1,5 h.

toto pádlo zabírá tak...

... silně, až se led u břehu ulamuje - ledoborec HaŠa-Hanka+Šarka

konečná v Hradčanech

loď raději neukážu nebo nám ji už nikdo nepůjčí

ale tak jo...

vrbičky jsou vrbičky