Tak jako každý rok se v tom báječném a na barvy bohatém podzimu najdou dny, kdy je velký hřích zůstat sedět doma. Nebo, jak to alespoň teď já praktykuji, chodit do práce, a to, bez ohledu na víkend či pracovní den (to asi po manželce budu něco chtít...)

Hříchů (pracovních) teď bylo více než dost, ale také je neděle, a to se v tento den pracovat tuplem nemá. Už v pátek jsem domlouval s lidmi z našeho HORCE, kteří do těch skal alespoň trochu jezdí, lezení na Vlhošti. Vlhošť mám ze srdce rád, protože to tu není "temné". Nějak blahodárně na mě působí zdejší pozitivní atmosféra a hlavně tu jsou skály orientované na jih. A když se povede počasí, jako právě dnes, 10.10.2010, nemá to chybu. A taky se toto luxus počasí nemusí vícekrát letos opakovat. Také se dnes běží Velká Pardubická a to je pro mě vždy znamení, že už bude brzy zima...

Na Vlhošti je celkem 22 lezeckých objektů. Z toho jsou převážně masívy. Zvláště ty ve druhém patře jsou parádní. Prostorný chodník u nástupu do stěny, kde se nemusíte bát, že se skutálíte vy, nebo váš batoh dolů. Tak jak tomu je v patře prvním. Když se plazíte do kopce smíšeným lesem od silnice směřující jen do osady Hvězda, narazíte nejdříve na to spodní patro. Nezajímavější tu je krásná a doporučení hodná Soví stěna a Masiv trempů. My však míříme výše. Míjíme nový a hezčí bivak Jezevec a jdeme k Jezevčí stěně. Co nevidět tu jsme všichni. Čermy, Honzik, Jitka, Landspéro s Janou, Doukyč, Míra, já a pes Bedřich. Mám pro každého překvapení. Rozdávám ráno nadepsané kartičky s vybranými cestami. Hvězdové cesty. Vybral jsem deset kousků od VI až VIIc. Cílem, kromě důkladnějšího poznání a zorientování místa, je vylézt co nejvíce vybraných cest tím nejsportovnějším stylem. Tedy RP.  Ten je ohodnocen 10 body. PP - 9. AF - 8  Styl TR, tedy na druhým (na rybu) už je jen za 7. Na duhým a sedět v tom by se snad ani počítat nemělo jako vylezená cesta. No možná za tři body. Ty by byly za to, že tu člověk vůbec je.

Nakonec se do "soutěže" vylezli jen tři cesty na Jezevčí stěně a dvě na Dlouhé stěně.

Výrazná východní hrana s jedním kruhem. Jen za šest, ale docela prověří.

Trochu položená část hrany svádí k podcenění. Morál a umět založit smyčku je zde třeba. Pak pod převis, kruh, a na vrchol.

Pohodová, ale ničím výrazná cesta.

Na šikmé ploše VIIb

Nástup trojkovou širočinou a desetimetrový traverz přes dva kruhy. Od druhého zase širokou spárou na vrchol. Toto je hodně netradiční lezení a proto má cesta  velice málo přelezů!

Zase hrana. Těžší nástup a výlez na temeno.

(jsou ve fotogalerii v průvodci Dubské skály 2005). Obě jsou to parádní a zde vyhlášené cesty. Bohužel se nám je pro nedostatek času vylézt nepodařilo. To i proto, že se nelezly jen vybrané cesty. Honzik s Jiťulí se někam sápali na Masivu slunce a já s Čermym jsem se pokoušel o hodnotnější přelezy. Concordii od Coubalů, která je jen za VIIIc, ale po utržení dvou klíčových chytů to je tak za IXb. A taky Qvimsa Cruz za IXc. Tomajda o této cestě řekl, že je to regulérní desítka. Ovšem mě se nepodařilo cvaknout poslední čtvrtý kruh nad klíčovou délkou. Do té doby celkem příjemné lezení na hranici IX - IXb. Loni jsem se zde pokoušel o OS a i letos jsem spadl ze stejného místa. Tedy nikam žádný posun. Ale je fakt, že jsem toho tento rok moc nestihl. Tak snad příště. A nebo v zimě až se vrátíme rozlezení z Turecka...

 Dnes to byl stejně více méně takový pokus toho, co by mohlo býti zajímavou, ale pohodovou akcí. Ten bivak Jezevec úplně volá po noci strávené zde. A to říkám prosím já, odpůrce trempských aktivit....

Těžké cesty bych však na seznam Hvězdobraní nezapisoval. Zůstal bych u cest pro všechny. VI - VIIc. A klidně bych zapsal i nějakou šestku navíc. Jak jsem se sám přesvědčil, i zde se musí lézt. Jen te výběr vybraných cest bych do budoucna, bude-li zájem, nějak upravil. Ono lézt traverz Na šikmé ploše není pro každého a i ten druholezec to má hodně podobné, jako ten na prvím (ale jen podobné). Že jo?, Landspéro.

Tak budem sbírat hvězdy za rok v babím létě na Vlhošti?

Zdraví předseda.